Voda se vrací zpátky do krajiny
Zveřejněno 4. 7. 2025 7:35
Za dob intenzivního hospodaření na polích a loukách se kvůli melioracím z krajiny vytratila voda. Velké hospodáře ovšem alespoň z části nahradili hospodáři malí a z nich část nehledí jen na výnosy a zisky, ale kouká i na to, aby krajina fungovala. Jednoduše řečeno, vrací se k hospodářskému stylu svých předků.
Díky Pavlu Oulehlovi vznikly v Hrbově nové tůně a mokřady. Jak už bylo řečeno, smyslem celé revitalizace je za pomoci zrušení melioračních trubek navrácení vody do krajiny a zvýšení druhové pestrosti živočichů a rostlin v krajině.
Nové tůně vznikly v lokalitách Padělek za zahradami a Křenička. S Pavlem Oulehlou stojíme na Padělku u spodní ze tří tůní. „Historicky tu byla zamokřená údolnice, která se odvodnila. Pár let se tu seklo, ale pak to tady zemědělci stejně opustili, protože hospodaření tady nedávalo smysl," prozradil Pavel Oulehla. Nahoře u cesty je pramen, který stéká dolů a vytvořil zmiňovanou zamokřenou údolnici. Meliorace za pár let přestala být funkční úplně. To vše bylo odstraněno, krajina získala svoji původní tvář a přibyly tůně. Proč právě tůně a mokřady? „Ono prší pořád stejně, ale s klimatickou změnou přichází oteplení a voda se nám tak z krajiny rychleji odpařuje. Proto je třeba ji v krajině udržet," říká Pavel Oulehla a dodává: „Voda zůstává v půdě, a ta tak rychle neprosychá."
Spolu s vodou se do krajiny vracejí mokřadní rostliny a s nimi další organizmy, které jsou vázané na vodu. Řeč je nejen o hmyzu, ale i o žábách, čolcích apod. Povídáme si o životě v tůni a pozorujeme potápníka, který si užívá ranní vodu.
„Teď máme ještě jednu novinku. V celé republice je projekt na záchranu karase obecného, což je ryba, která byla hodně rozšířena, ale kvůli invazivním rybám mizí. Tak jsme do jedné z tůni vysadili karase," prozradil Pavel Oulehla.
Stráň, ve které jsou dnes tůně, byla velmi suchá. Především místní pak překvapilo, co je tu vody. „Stačilo vykopat trubky. Voda tady je, nebyla akorát na povrhu, tekla v podzemí," dodal Pavel Oulehla.
Dnes je doba, kdy podobné projekty, které přírodě opravdu pomáhají, mají velkou podporu. Na jejich vybudování se dá získal stoprocentní dotace na stavební práce, investor tak platí jen projektovou dokumentaci apod. Dá se říct, že tady opravdu platí za málo peněz velmi hodně muziky. „Není problém něco podobného postavit, ale mnohem víc energie a času sebere vyřizování kolem," dodává Pavel Oulehla.
Přesouváme se na druhou lokalitu (Křenička), která je té první velmi podobná. Jsou tu dvě tůně a také je tam krásně a život v nich se už naplno rozjíždí. Cestou se ovšem zastavujeme nejprve na svahu Hrbovského vrchu a poté na planině nad Svařenovem. Tady jsou pozemky rodiny Oulehlovy. Člověk by tu možná čekal intenzivní hospodaření, ale opak je pravdou. Rodina Oulehlova hledí i na krajinu a na její funkčnost, a tak neseje jen obilniny apod., ale sází i aleje ovocných stromů, které prostě do krajiny patří. Je dobře, že i dnes jsou sedláci, kteří neberou pole jenom jako prostor pro vytvoření zisku, že jsou sedláci, pro které má rozmanitá a funkční krajina mnohem větší cenu.
Petr Chňoupek
