Lidé oslavili státní svátek setkáním pod lipami i při besedě
Zveřejněno 18. 11. 2025 8:18
Bílá, červená, modrá. O svátku 17. listopadu Velké Meziříčí zářilo v národních barvách. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva lidé uctili tradičním setkáním na náměstí pod lipami.
V 17 hodin a 11 minut zazněla z ampliónu Modlitba pro Martu a starosta Alexandros Kaminaras s místostarostou Martinem Kamanem položili věnec u Lípy svobody. „V případech událostí roku 1939, kdy nacisté uzavřeli vysoké školy, i roku 1989, kdy začala sametová revoluce vedoucí k pádu komunistického režimu, se lidé v naší zemi odhodlali postavit za hodnoty, bez nichž žádná svobodná společnost nemůže stát – za pravdu, spravedlnost a lidskou důstojnost,“ uvedl starosta a dodal: „Dnešní vzpomínkový akt nemá být jen připomenutím minulosti. Je také výzvou k přemýšlení o tom, jak se svobodou zacházíme dál. Svoboda se neudržuje sama. Potřebuje naši pozornost, slušnost, odpovědnost v každodenních rozhodnutích, ve veřejném prostoru i v tom, jak se k sobě navzájem chováme.“
„Když za chvíli zapálíme svíčky, vzdáme tím úctu nejen těm, kteří před námi bojovali za možnost svobodně žít, ale zároveň si připomeneme i svůj vlastní úkol – chránit svobodu pro ty, kteří přijdou po nás,“ dodal místostarosta.
Zapálení svíček předcházela beseda s novinářem
Součástí programu oslav státního svátku byla odpolední beseda s Josefem Klímou o českém podsvětí 90. let. Novinář představil své dokumenty, knihy a seriály, aby připomněl témata, jimž se věnoval, a pak odpovídal na dotazy, které nebraly konce. První otázku si však položil sám. „Pojďme rovnou vyřídit Kajínka a to, zda je vinen. Tahle otázka totiž padne vždycky,“ pravil a popsal příběh zločince, který uzavřel slovy: „Jak to bylo ve skutečnosti se pravděpodobně nikdy nedozvíme.“ Pak hovořil o případech Krejčíře, Mrázka, Roubala i Jonáka. A na jeden z posledních dotazů, co se u nás děje teď, řekl: „V naší historii stát zločinu průběžně dovoloval různé věci. Dnes je to oligarchizace. Proč já bych si měl shánět kamarádíčky nahoře, když nahoru se můžu dostat sám.“
Martina Strnadová